Odchod do důchodu znamená automaticky snížení životní úrovně pro každého, kdo nemá jiné příjmy. Vždy to znamenalo nutnost kompromisů a šetření. Znásobení záloh na energie, u kterého nepomáhá ani šetření, které se finančně projeví až při vyúčtování, a výrazný růst cen základních potravin udělal situaci neudržitelnou. Už není kde šetřit. Nárůst důchodů sice problém zmírnil, nejméně ale pomohl těm, kteří to nejvíce potřebují, tedy lidem s už tak nízkými důchody. Ty mohou být i méně než 8 000 Kč měsíčně.

Až 70 % Čechů, kteří mají nárok na sociální podporu, ji však nevyužívá. Přitom může výrazně pomoci.

Příspěvek na bydlení

Kdo má nárok?

Nárok na příspěvek má každá domácnost, jejíž náklady na bydlení přesahují 30 % (v Praze 35 %) čistého přijmu domácnosti.

Do nákladů se počítá nájemné, náklady na vodu a kanalizaci, elektřinu, plyn, centrální vytápění a ohřev vody, odvoz komunálního odpadu, odvoz odpadních vod, náklady na výtah, osvětlení a vytápění společných prostor, úklidy společných prostor.

Pro vytápění tuhými palivy určuje náklady § 7, odstavec 5 Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Pro jednočlennou domácnost je to 802 Kč měsíčně, pro dvoučlennou 1097 Kč měsíčně.

Pokud žadatel bydlí ve vlastní nemovitosti, místo nájmu se počítá normativní výdaj podle výše zmíněného zákona. Pro jednočlennou domácnost je to 2 240 Kč měsíčně, pro dvoučlennou 3065 Kč měsíčně.

Pro uznané náklady však existuje ještě normativní limit stanovený zákonem. Pokud je tedy normativní limit 12 771 Kč měsíčně a reálné výdaje jsou 150 000 Kč měsíčně, bere se v potaz pouze normativních 12 771 Kč. Normativní výdaje se počítají podle počtu osob v domácnosti, velikosti obce, způsobu vytápění a toho, zda jde o družstevní nebo nájemní bydlení.

Do čistého příjmu se počítá také příjem osob, které mají v rodinném domě nebo bytě trvalé bydliště, byť třeba žijí v zahraničí.

Výše normativních nákladů od 1. 10. 2022

Tabulku platnou od 1. 1. 2023 spolu s dalšími změnami naleznete v krátkých zprávách Gericon magazínu číslo 3.

Osob v domácnosti	Praha	Více než 100 000 obyvatel	50 000 až 99 999 obyvatel	10 000 až 49 999 obyvatel	Méně než 10 000 obyvatel
Nájemní bydlení
1	14 621	12 771	12 435	11 429	11 246
2	18 129	15 597	15 137	13 761	13 510
Družstevní bydlení
1	8 732	8 732	8 732	8 732	8 732
2	10 932	10 932	10 932	10 932	10 932

Poznámka: Tabulka je jen výtažkem nejčastějších případů seniorů. Částky jsou uvedené v Kč za měsíc.

Jaká je výše?

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30; na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

Příklad:

Seniorka bydlí sama v bytě v Brně. Za nájem platí 11 000 Kč měsíčně, za elektřinu 1 200 Kč, za plyn, kterým i topí, 1 800 Kč měsíčně a další náklady činí 600 Kč měsíčně.

Měsíčně tak dohromady platí 14 600 Kč. Protože jsou normativní výdaje pro jednočlennou domácnost v Brně 12 771 Kč, uznává se jen tato částka.

Důchod seniorky činí 19 300 Kč. Maximální náklady ve výši 30 % jsou 5 790 Kč.

Od nákladů na bydlení ve výši 12 771 Kč odečteme 30 % z čistého příjmu, tedy 5 790 Kč, z čehož nám vyjde příspěvek ve výši 6 981 Kč měsíčně, ročně pak 83 772 Kč.

Kde a jak zažádat?

Žádost se podává na Úřadu práce v místě bydliště žadatele.

1. doklad o výši čtvrtletního příjmu všech společně posuzovaných osob za příslušné kalendářní čtvrtletí – tiskopis ÚP,
2. doklad o výši nákladů na bydlení za příslušné kalendářní čtvrtletí – tiskopis ÚP,
3. prohlášení osob, které neuhrazují náklady na své potřeby společně s žadatelem – tiskopis je určený pro uvedení těch osob, které užívají byt společně s žadatelem, ale společně s ním neuhrazují náklady na své potřeby,
4. potvrzení o nezaopatřenosti u osob starších 15 let – tiskopis ÚP,
5. doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy, nebo na základě vlastnictví k nemovitosti,
6. potvrzení úhrad nájemného, nákladů spojených s užíváním bytu a za energie,
7. poslední vyúčtování zálohově hrazených služeb včetně finančního vypořádání

Žádost se podává na dobu neomezenou s tím, že je nutné opakovaně prokazovat nárok na příspěvek. Od 1. 10. 2022 platí, že se vše dokládá 2krát ročně vždy za 1. a 3. čtvrtletí. Za 2. a 4. čtvrtletí se formuláře podávají pouze v případě, že uznatelné náklady na bydlení v daném období vzrostou.

Zdroje a odkazy

1. Informace o příspěvku z Ministerstva práce a soc. věcí:https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-bydleni
2. Informace o příspěvku z Úřadu práce: https://www.uradprace.cz/prispevek-na-bydleni1
3. Kompletní seznam poboček Úřadů práce: https://www.uradprace.cz/web/cz/kontakty-2
4. Formuláře pro podání žádosti: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-prispevek-na-bydleni

Příspěvek na péči

Kdo má nárok?

Příspěvek na péči není nárokový a záleží na posouzení zdravotního stavu žadatele a jeho závislosti na pomoci. Je určen osobám, které se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu staly závislé na pomoci někoho jiného. Tato pomoc může být poskytována sociálními službami, firmou, jinými profesionály i rodinou či sousedy.

Stát tak pomáhá s náklady na úklidy, zajištění nákupů, dovoz hotových jídel, doprovod, péči o hygienu i další pečovatelské a další služby, které žadatel potřebuje.

Stupeň závislosti určuje posudková komise, která žadatele většinou navštíví v domácím prostředí a zařadí žadatele do jednoho ze čtyř stupňů, k nimž je přiřazena paušální měsíční dávka.

Při posuzování se beze v úvahu mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost.

Jaká je výše?

Výše příspěvku závisí na stupni závislosti žadatele na pomoci. Není tak nutné dokládat, jaké služby bude využívat, nebo zpětně předkládat vyúčtování.

1. Stupeň I – lehká závislost: 880 Kč měsíčně (10 560 Kč ročně)
2. Stupeň II – středně těžká závislost: 4 400 Kč měsíčně (52 800 Kč ročně)
3. Stupeň III – těžká závislost: 12 800 Kč měsíčně (153 600 Kč ročně)
4. Stupeň IV – úplná závislost: 19 200 Kč měsíčně (230 400 Kč ročně)

Kde a jak zažádat?

Žádost o příspěvek na péči se podává na pobočce krajského Úřadu práce v místě trvalého bydliště žadatele. Pokud má žadatel elektronický podpis nebo datovou schránku, je možné žádost podat i elektronicky. Formuláře jsou k dispozici on-line na níže uvedeném odkazu.

Po podání žádosti provede Krajská pobočka Úřadu práce šetření v místě bydliště, při kterém posuzuje schopnost samostatného života žadatele. Výsledky šetření následně pošle na Okresní správu sociálního zabezpečení.

Ta na základě zdravotního stavu žadatele, který se dokládá předložením lékařského náletu, šetření provedeného Úřadem práce a zjištěných potřeb zařadí žadatele do jedné ze čtyř výše zmíněných skupin.

Na základě tohoto posudku pak Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o přidělení příspěvku na péči a zařazení do skupiny závislosti.

Pokud je příspěvek přiznán, přijde žadateli každý měsíc na účet.

Zdroje a odkazy

1. Informace o příspěvku z Ministerstva práce a soc. věcí: https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-peci
2. Informace o příspěvku z Úřadu práce: https://www.uradprace.cz/prispevek-na-peci
3. Formuláře pro podání žádosti: https://www.mpsv.cz/web/cz/formulare#prispevek-na-peci
4. Seznam míst pro požádání: https://www.uradprace.cz/web/cz/krajske-pobocky

Další příspěvky

Dalších příspěvků a sociálních dávek je celá řada. Může jít o příspěvek na mobilitu (550 Kč měsíčně), na kompenzační pomůcky včetně příspěvku na pořízení auta, příspěvky v hmotné nouzi a další.

Postupně vás s nimi budeme seznamovat v dalších dílech magazínu.