Pro seniory s Alzheimerovou nemocí fungují v rámci sociálních služeb tzv. domovy se zvláštním režimem, které často potkáte pod zkratkou DZR. Jejich účelem je dlouhodobá pobytová služba neboli náhradní domov s péčí a režimem uzpůsobeným potřebám lidí s různými typy demence. Od klasických domovů pro seniory se liší rozsahem poskytované zdravotnické péče, ale i režimem provozu nebo ošetřovatelskými koncepty.
Domovy se zvláštním režimem nabízí klientům kromě ubytovacího zázemí pomoc při zvládání všech běžných činností, proto je v zařízení personál reagující na potřeby klientů přítomen v nepřetržitém provozu.
V DZR se setkáte s ošetřovatelským a zdravotnickým personálem, sociálním pracovníkem/pracovnicí, aktivizačními a dalšími pracovníky, přičemž každý má trochu odlišnou pracovní náplň s cílem naplnit individuální potřeby klienta.
Podle stupně profesionalizace služby se v zařízení můžete setkat s koncepty péče, jako je bazální stimulace či validace, reminiscenční, smyslovou či animoterapií a nabídkou dalších přístupů a aktivizací směřujících k zlepšení kvality péče a života seniorů v zařízení.
Zařízení se zvláštním režimem mají za cíl pečovat o všechny potřeby nemocného včetně podpory vztahů s rodinou i okolím, a proto DZR není uzavřenou institucí s omezenou návštěvností jako např. nemocnice aj. Rodiny jsou v zařízení více než vítány, a to kdykoliv, a žádoucí je i jejich zájem a účast na aktivitách domova, zapojení do péče o klienta i umožnění klientovi opakované návštěvy/pobyt v domácím prostředí. Omezení se týká pouze prokazatelně nežádoucích vztahů (případy týrání, vydírání, nátlaku) nebo těch, které si klient sám nepřeje.
Zákon definuje účel DZR takto: „V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“ Rozhodující pro přijetí je tedy správná, lékařsky potvrzená diagnóza neurologem, psychiatrem, geriatrem nebo obvodní lékařem vašeho blízkého a také míra závislosti na pomoci jiné osoby, která se ověřuje aktuálním sociálním šetřením.
Formulář žádosti o nástup do DZR vám vydá příslušný domov nebo ji najdete na jeho webových stránkách. Z kapacitních důvodů je velmi doporučeno podat žádost s předstihem – přestože to třeba zdravotní stav vašeho blízkého aktuálně nevyžaduje, a pokud možno také do vícero zařízení. Výrazně tím zvýšíte šance na přijetí vašeho blízkého do DZR v době, kdy bude tuto péči potřebovat. Čekací doby se totiž mohou pohybovat až kolem několika let.
Včasnost je také důležitá z právního hlediska. Protože žadatelem o umístění do DZR je uživatel služby, tedy např. senior s Alzheimerovou nemocí, podléhá žádost o přijetí do DZR souhlasu a podpisu žadatele, nikoliv jeho rodinných příslušníků, a to i v pokročilém stadiu nemoci. Výjimkou je pouze omezení svéprávnosti, které ale podléhá jasně definovaným přísným kritériím v zákoně a stanovuje se soudně. Je proto dobré upravit si v rodině právní kroky či podat příslušné žádosti, dokud jim blízký s demencí rozumí, chápe situaci a je schopen o ní zodpovědně rozhodovat.
Podaná přihláška do zařízení zároveň nezavazuje žadatele nástupu při první příležitosti využít. Nástup do zařízení lze proto bez ztráty pozice v pořadníku posunout, dokud péči ještě dobře zvládáte doma.
Při výběru zařízení nezapomeňte zvážit některé okolností, aby řešení co nejvíce vyhovovalo vašim potřebám:
Každý měsíc nové číslo s informacemi, které mohou zachránit život.