Mnoho lidí si myslí, že seniorům stačí méně spánku než zbytku populace. Myslí si to i sami senioři, kteří s tím mají praktickou zkušenost.

Je to ale zásadní omyl.

Co je příčinou?

Každý máme svůj přirozený denní rytmus. Ten se v průběhu života mění. V pubertě chodíme spát v pozdních hodinách a o to později ráno vstáváme. Je to součást našeho biologického nastavení, proti kterému stojí jen moderní doba a brzké začátky škol.

S přibývajícím věkem se naše potřeby mění a čas, kdy chodíme přirozeně spát, se posouvá na dřívější dobu. To vrcholí v seniorském věku, kdy není výjimečné chodit spát v devět večer nebo i dříve. I po 8 hodinách spánku tak senior může vstát v 5 ráno. Ne proto, že by spal málo, ale proto, že brzy usíná.

Senioři také mají častější potřebu si dojít uprostřed noci na WC nebo se napít. Když si rozsvítí, probudí svůj organizmus a pak už mají problém znovu usnout. Z toho důvodu si myslí, že jim málo spánku stačí.

Jaké jsou důsledky?

Kvalitní spánek má zásadní vliv na regeneraci celého těla, odvod metabolického odpadu z tkání, práci s pamětí i zpracování emocí.

V souvislosti s Alzheimerovou chorobou se zdá důležitá jedna funkce neuronů. Mozek obsahuje lepivé bílkoviny, které na sebe vážou škodlivé látky z metabolismu. V hlubokém spánku neurony udělají prostor, kterým tyto lepivé bílkoviny odchází. Pokud k tomu nedojde, zůstávají tyto bílkoviny na místě a postupně se lepí k sobě a už se ven nedostanou. Zdá se, že právě to je jednou z příčin Alzheimerovy choroby.

Kromě toho má nedostatek spánku vliv na pozornost, mentální schopnosti jako takové, zhoršuje trávení, pomalejší hojení ran, náchylnost k nemocem a samozřejmě také na pocit únavy, kterou pak lidé mylně připisují jen vyššímu věku.

Jaká je doporučená praxe?

Každý senior by měl mít na nočním stolku sklenici s vodou, aby si pro ni nemusel chodit.

K dispozici by měl mít také noční světlo, které svítí dostatečně, aby se senior mohl v prostoru orientovat, ale nemělo by být příliš silné jako běžný lustr. Navíc by nemělo obsahovat modrou složku, která mozku říká, že už je den.

Ve vícegeneračních domech by měli mít senioři vlastní prostor, kde mohou žít podle vlastního biorytmu. Ani to, když si půjdou lehnout až v 23 hodin nepomůže. Ráno se přirozeně vzbudí dříve, někdy již od 16 hodin začnou být unavení a brzy začnou usínat u televize.

Poznámka: Informace vycházejí z knihy „Proč spíme – odhalte sílu spánku a snění“ od Matthewa P. Walkera, vědce a profesora neurovědy a psychologie.